3. Cuo-wang: Půst srdce-mysli

Na rozdíl od vnitřního úsměvu, který používá pozitivní přijetí, aby rozpustil ustálené vnímání, cuo-wang používá nejprve negativní metodu ve smyslu uvolnění nechtěného. Hlavním rozdílem oproti vnitřnímu úsměvu, který se zaměřuje na srdce, cuo-wang toto zaměření nepoužívá. Slovní obrat půst srdce-mysli vytvořil slavný Čuang-c´ve 2. st.př.n.l. a později byl zpopularizován S´ma Čcheng-čenem v klasickém Cuo-wang lun v 8. st. (Kohn 1987). Současné cuo-wang - „sezení do zapomnění“ se dochovalo u moderních čínských taoistických meditujících a jejich akolytů na Západě (Rinaldini 2008; Phillips 2008).

Praxe cuo-wangu pomáhá adeptovi oddat se neosobnímu poli čchi nebe a země. To ale nutně neintegruje lidskou srdečnost. Cuo-wang nejspíše inspiroval sezení čchanových buddhistů v prázdnotě, které mohou někteří západní lidé pociťovat jako poněkud chladné, příliš mentální nebo neosobní. Přesto taoistický cuo-wang se liší od čchanových metod a jejich potomků v zenovém buddhismu v tom, že dosažení absolutní prázdnoty není cílem.

V cuo-wangu je důraz kladen spíše na proces, na kultivaci spontánnosti a otevřenost neustále se měnícímu poli čchi. Rozpouštění srdce-mysli je dosaženo tím, že každá myšlenka, pocit nebo vnímání se projeví bez odporu, a pak se odevzdá do většího toku pole čchi, aby se tvořivě transformovaly. Nakonec je dosažen nevzrušený a přesto zapojený duševní stav. Takže cuo-wang se nakonec přesouvá od uvolnění negativního k pozitivnímu přijetí spontánnosti a wu-wej.

Robinet bystře upozorňuje ve své předmluvě k překladu Cuo-wang-lun od Livie Kohn, že proces přesahuje čchi-kung, který uděluje pouze dlouhověkost. Cuo-wang je metodou spásy a jako takový je ve skutečnosti přípravou na vyšší alchymistickou praxi. Cuo-wang je dvojité rozpouštění, nejprve obsahu srdce-mysli a poté mentální metoda rozpouštění já. Cituje S´ma Čcheng-čena:

Cuo-wang znamená zapomenout na nesčetné projekce, spočívá na vypouštění všech bludů a pevně fixovaného myšlení. Myšlení člověka je pevně zafixováno, není nic pod ním, ale jednota, a nic nad ním, ale prázdnota. Nikdy se nesmíchá, dokonce, i když je otřeseno.

Na tomto stupni (S´ma) dodává, člověk dosud neosvobozený z jinu a jangu, musí si spíše pomoci zlatem a alchymistickou rumělkou, aby se konečně stal svobodným pomocí transformace křídel. Nacházíme tady potvrzení nadřazenosti alchymie … meditací a nepřítomností myšlení, to je meditace informovaná o buddhismu. (Kohn 1987,14)

Pokračování

Kontakt

Jaroslav Holeček jaroslav.holecek@seznam.cz