7. Centrum těla: slezina

Slezina je symbolickým středem celého těla. V tomto smyslu má bezprostřední vztah s člověkem jako prostředníkem mezi Nebem a Zemí a s centrální harmonií jako středem a spojením jinu a jangu. Střed je současně osou, nepohyblivým iniciátorem, prostředníkem a spojení všech extrémních sil. Toto sjednocující centrum je samým principem života.

Jako orgán středu, koresponduje slezina se žlutou barvou a je jedním ze žlutých dvorů těla. V Huang-t'ing ching není slezina obydlena jen svým vlastním duchem, ale také pánem Lao, božskou formou „Starce“ (kterého komentář identifikuje jak Yüan-lao, Hsüan-lao a Huang-lao), kteří vypadají jako ztělesnění tří prvotních dechů kosmogonie, tito „tři starci“ jsou velmi důležití v praktikách Mao-shan.

Komentátoři Huang-t'ing ching tvrdí, že bůh sleziny je také duchem ming-t'ang. Tento duch ve večerních hodinách přebývá ve slezině a přebývá v ming-t'ang ráno, kde se stává Pánem Velikosti. Lao-tzu chung-ching prohlašuje, že slezina je jeden z ming-t'ang a tato identifikace potvrzuje spojení mezi tímto orgánem a palácem rumělkového pole (není tu ale specifikováno, zda vyšší nebo spodní rumělkové pole).

Slezina je vždy popisována jako skloněná k žaludku, který Huang-t'ing ching nazývá T'ai-tsang neboli Velká sýpka. Žaludek je pak fu nebo skladující orgán spojený se slezinou. Ve skutečnosti čínská medicína obecně uvažovala slezinu a žaludek jako příbuzné orgány. Huang-t'ing ching a další taoistické texty spojovali natolik tyto orgány, že bohové těchto dvou orgánů jsou často nepřehledně popsaní. To je zvláště případ s božstvem známým jako Huang-shang tzu neboli Mistr žlutě oblečený (který je také znám v Pao-p'u-tzu).

Huang-t'ing ching zmiňuje jistého Huang-shang tzu-tan. Nyní je Tzu-tan jménem boha sleziny, ale komentář k Huang-t'ing ching umisťuje Huang-shang tzu do žaludku.

Lao-tzu chung-ching, text jistým způsobem poněkud blízký Huang-t'ing ching, lokalizuje Huang-shang tzu – božstvo středu - někdy do žaludku a jindy do sleziny. V tomto textu je Tzu-tan společníkem Huang-shang tzu, který přebývá ve slezině.

Existuje ještě cvičení zahrnující polykání žlutého dechu, který se odesílá do pólového centra (tady to znamená slezinu). V tomto dechu je duch, kterého adept vyvolává pod jménem Huang-shang tzu. Variace tohoto cvičení spočívá v pozorování žlutého pole v žaludku, které obsahuje zlatou pec, kam se přicházejí nasytit všichni duchové. Na tomto místě člověk vyvolává (vzývá) Huang-shang tzu.

Navíc se zdá, že Lao-tzu chung-ching identifikuje žaludek se žlutým dvorem. To také dává žaludku centrální roli ve střední části těla a žaludku a tím i pupku v dolní části těla. Jak tento text říká, slunce se nachází přes den v pupku a osvětluje spodní rumělkové pole, zatímco v noci přebývá v žaludku a osvětluje hrudník, který je místem středního rumělkového pole. Tímto způsobem je pupek dolním rumělkovým polem, jako slezina-žaludek středním rumělkovým polem.

Zdá se tedy, že slezina a žaludek jsou zaměnitelné s ohledem na jejich symbolický význam se žaludkem, který je někdy označován jako jin v přírodě (noční sídlo božstev).

Wang Ming věří, že v Huang-t'ing ching slezina funguje jako rumělkové pole. Nezdá se však, že Huang-t'ing ching umožňuje takovýto závěr.

Zmiňuje se o tan-t'ien, které se obecně označuje jako spodní rumělkové pole. Co se týče Huang-t'ing ching, je také těžké říci, zda má být střední rumělkové pole identifikováno se srdcem nebo se slezinou (a je to právě tento orgán, který je v tomto textu důležitější nežli srdce). Zdá se tedy, že slezina je středem celého těla, zatímco srdce je středem pouze střední části těla. Zatímco Lao-tzu chung-ching bere do úvahy obdobnou nejednoznačnost s ohledem na důležitost těchto orgánů, texty Mao-shan dávají přednost srdci.

Kontakt

Jaroslav Holeček jaroslav.holecek@seznam.cz