Taoistické metody rozpouštění srdce-mysli

Michael Winn

Zničím své končetiny a tělo, zatlačím vnímání a rozum, odložím formu, odstraním porozumění a stanu se totožným s „velkým průchodem“  

Čuang-c´ 6

V taoistické tradici existují zdravotní, bojové a duchovní přístupy týkající se nevyváženosti vznikající v srdci-mysli (sin). Čínská představa o srdci-mysli je zhruba shodná s tím, co západní new age nazývá tělo-mysl, znamenající jejich integrované kontinuum. Oponuje to zcela tradiční západní psychologické představě mysli, ega nebo osobnosti, která má sklon oddělovat myslící a emocionální funkce od toho, co je považováno za autonomní fyzické-smyslové vnímání.

Obecně mají tyto metody společné to, že zahrnují proces rozpouštění odporu ke změně v srdci-mysli. Tyto společné rysy rozpouštění se doplňují velkými odlišnostmi, jak daleko rozpouštěcí proces postupuje a stupněm osobní vůle nebo moudrosti záměru, který je kultivován, aby mohl poté formovat pole čchi, nebo dokonce při zatímco je rozpuštěna nerovnováha v srdci-mysli. 

Nabízím rychlý přehled některých taoistických přístupů k srdci-mysli, která se stala na západě populárními. Zahrnují postoje a pohyby čchi-kungu (subtilní schopnost dýchání), nej-kung (vnitřní dovednost mysli), meditační techniky jako je vnitřní úsměv a cuo-wang (zuowang) sezení do zapomnění a nej-tan-kung (dovednost elixíru) – metody vnitřní alchymie.

Co to znamená rozpustit srdce-mysl a proč ho chtějí taoisté harmonizovat? Nejjednodušší odpovědí je, že se srdce-mysl stalo do určité míry rigidním nebo dysfunkčním a brzdí volný průtok čchi v jedinci. Ve zdravotním modelu rozpouštění uváznutých (zablokovaných) vzorů pomocí akupunktury, bylin nebo masáží může čchi snadněji protékat a zlepšuje duševní a tělesné zdraví. V bojovém modelu opakovaný trénink srdce-mysli pomocí pohybu podporuje čchi na podporu čchi, aby se silněji vyjádřila ve vztahu k druhým.

V duchovním modelu může nadměrná stálost srdce zabrzdit odhalení jednotné duchovní esence čili mravní síly (te). Rigidita srdce-mysli zabraňuje výměně čchi mezi jedincem jako mikrokosmem a kolektivním makrokosmem přírody a lidskosti. Čuang-c´ prosazuje zbavení mysli každodennosti (šeng č' sin), aby mohla vzlétnout na křídlech taa. Takže rozpouštění srdce-mysli umožňuje spontánní změnu odehrávající se mezi individuálním a okolím člověka. Rozpouštěcí proces je duchovním předpokladem kultivace postoje otevřenosti wu-wej, který podporuje nenucenou změnu, základní hodnotu taoismu.

V čchi-kungu (počítaje v to také tchaj-ťi a další vnitřní umění) řídí tento proces tělesné pohyby a dech. Pohyby čchi-kungu jsou pro západní lidi nejpříjemnější, protože dynamický přístup uspokojuje jejich potřebu současně dělat něco s myslí a produktivně řídit tělesné energie. Jako instruktor jsem objevil praktiky čchi-kung pohybů a dýchání jako nejrychlejší a nejúčinnější způsob na zkrocení opičí mysli, tedy mysli, která se snadno rozptýlí nebo roztříští. Lidé, kteří tvrdí, že nedovedou meditovat, zjistí po praxi čchi-kungu, že se spontánně ocitli v prostoru klidu a ticha.

Ve většině pohybů čchi-kungu není žádné přímé soustředění nebo záměr na rozpuštění srdce-mysli, prostě se to stane poté, co mysl dosáhne hlubokého sladění s tělesným pohybem a regulovaným dýcháním. Výsledkem je přínos tělesnému a duševnímu zdraví, což bylo dobře doloženo tisícovkami vědeckých studií.

Formy postojů čchi-kungu jsou náročnější, protože mysl je nucena vyčkávat v tichu a vzdát se své netrpělivosti k fyzickému pohybu, zatímco je současně napadána gravitací. Nakonec se odehraje to, že čchi ve svisle vyrovnaném těle začne vytvářet mikro pohyby mezi póly nebe a země. To vyprodukuje energetický detoxikační účinek, který postupně nabývá na intenzitě a rozbíjí staré modely srdce-mysli. Nehybné stání také umožňuje běžné mysli sledovat a zbavit se napětí ve vnitřních vrstvách tělesných vitálních orgánů a ve svalech kostry, které nemohou být zaznamenány v rušném každodenním životě.

Rozpouštění během postoje bylo ústředním zaměřením západních škol, taoistické (Frantzis 1992) a buddhistických škol čchi-kungu jako je Čang-čuan (Zhanzhuan). Dokonce tato škola připojuje taoistickou teorii kanálů. Na vyšších úrovních praxe postupuje daleko za úmysl prostého postavení – používá vertikální postoj na absorbování čchi ze země do pat, kterou poté obíhá v mikrokosmické oběžné dráze. Historie této praxe sahá až k Lao-c´-emu: Mudrc dýchá patami. Metoda rozpouštění postojem je také užitečná na rozřešení dědičných problémů uložených v kostní dřeni a v krvi. Podle čínské teorie mohou skutečně být mnohé nevyváženosti srdce-mysli předky, kteří hledají vyjádření a naplnění. (Winn 2003)

Přeložil: Jaroslav Holeček 2014

Pokračování

 

Kontakt

Jaroslav Holeček jaroslav.holecek@seznam.cz