2. Esence neboli ching (ťing): vlhký jinový princip těla

Je pozoruhodné si povšimnout, že téměř pokaždé, když se Huang-t'ing ching zmiňuje o oběhu nebo absorpci čchi, zmiňuje se také o ťing neboli esenci, která je jinovým a kapalným protějškem jangu a vzdušné čchi. Text opakovaně používá výrazy jako: „Stačí vdechovat čchi a ovládnete svůj ťing“; „Udržujte své čchi v ústech a vyživujte své ťing“; „Sbírejte svůj ťing a čchi, abyste se stali Pravým člověkem.“

Taoisté věří, že ťing je skutečně prvotním elementem ustanovení těla. Skutečně velký dodatek k I ťingu známý jak Hsi-tz'u tvrdí, že bytosti jsou tvořeny čchi a ťing. Andin se ve svém komentáři ke kapitole 59 Tao-te ťingu Ho-shang-kung podobně domnívá, že „mužské čchi je kořenem; ťing je kmenem.“

Příhodný význam slova ťing odkazuje na rafinovanou část rýže; ale obecněji toto slovo odkazuje na nejjemnější část něčeho. Ťing v těle souvisí s tekutými sekrecemi, jako jsou sliny, žaludeční šťáva, pot, mužské semeno atd. Nejpřesněji koncipovaný ťing znamená sexuální sperma, které je chápáno jako zdroj života, jako esence par excellence. Podobně jako termín čchi může ťing odkazovat na několik úrovní specifického projevu kosmického principu esence. Může tedy odkazovat na samotnou kosmickou esenci, na „humory“ vnitřností nebo dokonce na sexuální sperma. Ťing však jednoduše neoznačuje kapalné materiály, které procházejí tělem; spíše odkazuje na energetický, nebo dokonce subtilní a duchovní aspekt těchto materiálů. Říká se proto, že: „Ťing, pohybující se krví a vnitřnostmi je jemným duchem, který chrání kosti.“

Ťing a čchi jsou vzájemně propojené. Jak říká text (a potvrzuje Huang-t'ing ching), jestliže jeden zmizí, pak i druhý a poté duchové odejdou.

Jeden je Velké jin a druhé Velký Jang; a oba čistí tělo.

Čchi se má k ťingu, jako vítr k dešti. Úkolem ťingu je tedy zavlažovat vnitřnosti, nebo, jak často naznačuje Huang-t'ing ching: „čistá voda z nefritového jezera zavlažuje duchovní kořen.“ Sliny se spojí s dechem, aby vysušoval a zvlhčoval celé tělo.

Ťing je tekutá výživa, jako dech je výživa pevná, představují vnitřní a očištěnou formu výživy.

Ťing se dědí od matky, zatímco čchi pochází od otce; a spojení těchto dvou principů dává život. Duchovní proces je podobný, protože jisté metody naznačují, že subtilní tělo je tvořeno spojením původní otcovské čchi a tajemného mateřského ťingu. Jak říká text: „původní Otec předsedá čchi a Hsüan-mu (Tajemná Matka) předsedá ťingu; čchi a ťing se vzájemně zdokonalují, stejně jako se vzájemně vytvářejí jin a jang.

Jiné teorie tvrdí, že čchi se transformuje na ťing a naopak. Podle jistých metod vnitřní alchymie se čchi, když sestupuje, promění v ťing, stejně jako se vzduch nebes stane deštěm. Na druhé straně, když ťing stoupá, promění se v čchi, stejně jako se voda ze země stává mraky. Jak říká Pojednání o způsobu utvrzení dechu a návratu duše, text velmi inspirovaný Huang-t'ing ching:

Pro posílení ťingu, musí člověk rychle zdokonalit čchi;

k posílení čchi, je třeba nejprve vrátit ťing.

Jestliže je tedy čchi perfektní,

jangový ťing se nesnižuje,

pokud se ťing vrátí,

původní čchi není rozptýleno.

Huang-t'ing ching proto říká: „Tři duchové vrátí ťing, starý muž obnovuje mužnost.“ Ťing, který se proměnil v čchi, stoupá k výšinám; jestliže čchi neposílí, ťing se vyčerpá. Čchi, které se stane slinami, sestupuje do hlubin; pokud se ťing nevrátí, čchi se změní. Je to jako voda, která se ohřívá na trojnožce; pokud zde zpočátku není žádné čchi, jak se čchi vytvoří? Protože sestupuje a nemůže uniknout, je stlačen ohněm a poté se stává čchi. Pokud čchi vystoupí a není ovládnuto, rozptýlí se; pokud se čchi rozptýlí, vyschne; pokud voda sestoupí, nemusí nutně odejít; pokud vystoupí, nemusí nutně uniknout. Vzestupem se voda stává čchi, čchi se zase stává vodou, když sestupuje. Stoupají a sestupují v nekonečném oběhu. To je důvod, proč Huang-t'ing ching říká: „Je to cesta k univerzální nepřetržité prosperitě“, to je zázrak zesíleného ťingu a živené čchi. Marně lidé světa znají výhodu vyživování čchi, umění neznají; marně znají výraz „silnější ťing“, tuto metodu neznají. Pokud se čchi stane ťingem a pokud unikne zdola, k čemu to je? Pokud se ťing stane čchi a rozptýlí se shora, opět k čemu to je? Huang-t'ing ching dále říká: „Pokud dokážete zachovat Pravý Zdroj, všechno je dosaženo, nemůžete ztratit jemné duchy těla. „Z tohoto důvodu je poznání Tao umístěno v transmutacích, získání Tao spočívá v kruhovém oběhu; přeměnami je návrat možný; točivý oběh se opakuje devětkrát, člověk přichází k nebeské ctnosti.

Proto tento text vysvětluje „oběh“ dechu a esence. Oba se spojují a vzájemně prostupují; a vzájemně se transformují. Symbolizují dva střídající se a antagonistické principy a musí se „devětkrát“ (tj. opakovaně) spojit, dokud hierogamní[1] vztah a výměna atributů (doporučená výrazem ťing-jang) nedosáhnou dokonalého spojení. Jedná se ve skutečnosti o principy vnitřní alchymie, které jsou zde vysvětleny z hlediska čchi a ťing.

Kvůli vztahu s čchi sehrává ťing stejnou roli jako „chutě” (wei), které vyživují vnitřnosti a jsou tam transformovány do humorů. Několik komentátorů Tao-te ťing-u skutečně interpretovalo Lao-tzu výraz hsüan-p'in („tmavá” nebo „tajemná žena”) jako čchi nebo „chutě“. V komentářích hsüan, znamenající “tmavý” nebo “temný”, dostává mystické konotace a je často umístěn do vztahu k t'ien, nebi nebo nebeskému. „Žena“ (p'in) je jin a nebe (tady jako ekvivalent hsüan) je jang. Tedy jak říká Ho-shang-kung: „Tajemství (hsüan) je nebe; u člověka je to nos. Žena je Země; u člověku to jsou ústa. Nebe vyživuje člověka pěti dechy. Vstupují nosem a jdou do vnitřností až k srdci…  Země živí člověka pěti chutěmi. Vstupují ústy a postupují vnitřnostmi až do žaludku. “Přesně stejným způsobem Huang-t'ing wu-tsang liu-fu hsieh t’u tady prohlašuje, že: „Nebe předsedá jangu a vyživuje člověka pěti chutěmi. Vzájemným působením dech a chutě tvoří pět vnitřností.

Esej o absorpci esence a dechu Mao-shan od patriarchy Ssu-ma Ch'eng-chen navíc uvádí, že:

Nebe vyživuje člověka pěti dechy; Země živí člověka pěti chutěmi. Pět dechů proniká nosem a je uloženo v srdci a plicích; pět chutí vstupuje ústy a jsou uloženy ve střevech a v žaludku. Po uskladnění se pět chutí spojí s pěti dechy a vytvoří sliny a sekrece. Dech a sekrece na sebe vzájemně působí (reagují) a pak se spontánně narodí Duch.

V tomto textu jsou tekuté sekrety těla považovány za výsledek trávení potravy a spojení s dechem. Člověk by se však měl „zdržet obilnin“ a živit se jen dechem. Jak nám výše uvedený text říká, sliny jsou poté výsledkem transmutace vdechovaného dechu. Ale ať už konzumujete jídlo nebo pouze dech, člověk musí sjednotit ťing a čchi. Aby to bylo možné, musí být uskladněny (uloženy) a uvedeny do oběhu, aby mohly cirkulovat a přeměňovat se v uzavřeném okruhu uvnitř mikrokosmu vytvořeného myslí a tělem člověka. Huang-t'ing ching na tento základní bod klade důraz.



[1] Hierogamie – hieros gamos (posvátný sňatek), ve starých mytologiích označení pro posvátné spojení nebes a země, symbolizující sjednocení protikladů a prvotní moment stvoření. (SCS.ABZ.CZ Slovník cizích slov)

 

Kontakt

Jaroslav Holeček jaroslav.holecek@seznam.cz