2.kapitola - Klíč k vnitřnímu úsměvu: sebepřijetí

Lixiao, usmívající se průvodkyně na mých výletech do Číny, v klášteře na Mt. Huashan - slavné taoistické posvátné hoře.

 

 

Otevřenost je obraz Nebe.

Klid je obrazem Země.

Když je člověk otevřený, přijímá všechno.

Když je klidný, vnímá všechno.

Když je otevřený, může akceptovat lidi.

Když je klidný, může zvládat události.

Když budeme dlouho cvičit otevřenost a klid bude naše srdce čisté.

Otevřete se přijetí a klidu jak mudrci, kteří dosáhli Tao Nebe a Země.

 

Kniha rovnováhy a harmonie – Li Tao-ch´un, 12 stol

 

Naše city v průběhu života přirozeně kolísají. Je zbytečné se pokoušet mít jen dobré city a žádné špatné. Podobně vnitřní úsměv je odlišný od pozitivního postoje. Nezaměňujte vnitřní úsměv s pokusem být zevně veselí, dokonce, i když vnitřně pociťujete něco špatného. Tento "polyanna" přístup používá pozitivní emoce na ovládnutí stavu. Síla "pozitivního myšlení" je toho duševním ekvivalentem. 

Pozitivní myšlení, které je na psychice uměle vynuceno, je jen dočasně úspěšnou strategií, protože spočívá na potlačování záporných myšlenek a citů. Posléze tento potlačovaný negativismus, zatlačený do nevědomí, hnisá a vrací se a pronásleduje nás buď vnitřně - jako nějaké onemocnění, nebo zevně - jako nějaká pohroma. Jestliže se přinutíte zůstat nepřetržitě pozitivními, váš negativismus se projeví nevědomě.

Negativní vědomí nemůže být "zabito". A to proto, že každé uvědomění je součástí univerzálního pole čchi, a nemůžete zabít nějakou část pole bez zabití celého pole. Můžete jenom měnit jeho formu. To je celým účelem vědy čchi-kungu – naučit se praktické metody změny formy svého osobního pole čchi.

Negativismus se spíše skryje v těle, než se transformuje. Je doslova pohřben zaživa, hnisá hluboko uvnitř nějakého orgánu nebo je uložen v kostech nebo v kloubech. Čeká na slabé chvilky, a vnitřní "tlak čchi" negativismu bude prosakovat trhlinami ve vašem životě, kdekoli máte slabou stránku. Divíte se, proč máte artritidu nebo mrtvici. Temná síla vrací úder.

 

 

Pozitivní ego, záporné ego, neutrální ego

Vnitřní úsměv aktivuje úroveň vnitřního já, které je hlubší než naše vnější pozitivní ego nebo vnější záporné ego. Vnitřní úsměv začíná systematicky nepodmíněným akceptováním všeho uvnitř nás samých. Začínáme povrchem pevného těla a postupujeme do hlubokých vrstev psychiky a duše. Usmíváme se do negativního, usmíváme se do pozitivního a do prostoru mezi nimi - usmíváme se do neutrálního. Neutrální je klíčovým prostorem v alchymii sebe-transformace.

Nejdůležitější vnitřní "záležitostí" je potřeba přijmout svoje pole čchi. Je to extra-inteligentní energetické pole uvnitř nás, které spojuje povrchové a hluboké vrstvy našeho já. Zásobuje energií, kterou formujeme naši biologickou, psychologickou a duševní strukturu. Pole čchi je energetické pole všech možností. Jestliže jste vědecký typ, můžete ho nazývat "bio energií" a myslet na něj, jako na část kvantového pole. Jestliže jste náboženští, můžete ho nazývat svatým duchem a věřit, že to je božské pole Boha.

Taoisté ho jednoduše nazývali původním dechem přírody. Označení není důležité. Důležité je pochopení, že toto pole čchi je živé, inteligentní a dýchající. Tento dech je zjistitelný v pulsaci atomů, buněk, srdce, všeho pozorovaného jako "uvědomování si". Jeho subtilní dech se stává hmatatelným dechem našich plic. 

Znamená to, že náš fyzický dech, tlukot srdce, tok krve, každý pocit potěšení a bolesti, všechny naše pozitivní a negativní city a myšlenky, každý moment duševního utrpení, stejně jako duševní blaženosti – všechno pochází z jednotného pole inteligentní, v podstatě neutrální energie v jádru naší bytosti.

Všechny události v našich životech, zahrnující vnitřní cítění a vnější působení, povstávají jako tlukot srdce z tohoto jádra neutrálního prostoru. Hluboké struktury existující pod našimi emocemi a myšlenkami se mění okamžik od okamžiku tlukotem srdce a cykly pole čchi. Toto kolísání ztěžuje uchopení pravdivé esence našeho jádra zákonitostí identity.

V jedné minutě jsme nemluvnětem, v další dítětem, pak teenagerem, poté dospělým člověkem – každý s jinou identitou. Biologické modely jsou během těchto cyklů přechodu většinou stabilní, a tak vnitřní úsměv začíná propojováním našeho biologického já s čchi v nitru. Toto je známo v moderním taoistickém názvosloví jako spojování fyzického těla s energetickým tělem. 

Vnitřní úsměv je metodou progresivního sebe-přijetí. Neměli bychom to zaměňovat s metodou, někdy obhajovanou duchovními učiteli, přijímat všechno vnější, všechno, co se stane. Ten přístup je zaměřený na vnější svět. Rozdíl je velmi důležitý.

Jestliže se zabýváte myšlenkou, že přijmete všechno vně sebe jako akt bezpodmínečné lásky, ale ještě nepřijímáte nepodmíněně všechny události uvnitř sebe, pak vaše vnější přijetí věcí není opravdu bezpodmínečné. Je to vnější projekce, iluze nějaké ještě podmíněné vrstvy vaší osobnosti, která aspiruje na to být bezpodmínečná. Ego věří, že může nalézt svou nepodmíněnou přirozenost ve vnějším světě, což nemůže.

 

 

Sv. František z Assisi: Trestající nesvaté tělo

Možná nejslavnější příklad popisovaného byl italský mnich, sv. František z Assisi. Byl to báječný, pokorný duch, který inspiroval mnoho lidí k přijímání a milování druhých. Tvrdil, že má neobyčejnou lásku ke zvířatům přírodního světa. Ačkoli byl neuvěřitelně laskavý k jiným, byl brutálně krutý ke svému vlastnímu tělu. Dokázal přijímat tělesné potřeby ostatních, ale odmítl své vlastní.

Často hovořil o svém těle jako „bratříčku oslovi“ a podrobil ho extrémním útrapám. Následovně zemřel docela brzy, ve věku 42 let. Kdyby přijal hluboce duchovní povahu svého vlastního těla, jsem si jist, že sv. František by žil do zralého stáří a dosáhl daleko více hlubokých duchovních stavů. Dovolte mi vyprávět zajímavý příběh z tohoto pohledu.

Když jsem navštívil před několika lety Assisi v Itálii, meditoval jsem několik hodin vedle jeho hrobky. Byla tam velmi silná energie, ale cítil jsem, že nebyla jeho. Použil jsem postup vnitřního úsměvu a nějaké další alchymistické rozpouštějící meditace na sloupnutí emočně-náboženských projekcí navrstvených za staletí.

Snažil jsem se spojit s jeho duchem pomocí přímého kontaktu s vibrační esencí zbývající v jeho kostech. Po mnoha hodinách postupu stále hlouběji a hlouběji do jeho kostí ležících v hrobce, jsem pocítil, že jsem nakonec dosáhl přímé a pravé spojení s Františkem. Přesněji jsem se zkontaktoval s jeho duchovním tělem, které se sloučilo s větším kolektivním vědomím, které bylo odpovědné za udržení frekvence „svatého Františka“.

Jasná zpráva, kterou jsem obdržel, byla taková, že při (po) své smrti, si Františkova duše uvědomila chybu odmítání svého těla a špatného zacházení s ním. František pak slíbil zůstat jako přítomnost podporující přijetí zvířecích těl, jako základu pro duchovní vývoj všech bytostí na zemi.

Z tohoto důvodu jeho popularita jako patrona-světce milovníka zvířat, kromě jiného. Ale mezitím další lidé bohužel četli jeho myšlenky napsané v méně vyvinutém stavu, myšlenky, které jsou velice negativní k tělu. Svatý František se provinil pouze důvěrou v anti-tělesný předsudek běžný u křesťanů té doby.

Dějiny jsou plné dalších asketů, kteří selhali v integraci své tělesné reality s duševní realitou. Dosáhli zrychlené mystické stavy větší láskou k ostatním než k sobě, ale nedokázali ukotvit toto duchovní pole ve vlastním fyzickém těle. Někteří zemřeli na hrozné nemoci. Proč nedokázali svým ohromným duchovním uvědoměním přetvořit toto onemocnění?

Soudím, že proto, že jejich duch nebyl správně spojený s jejich tělem. Tito mystici mohou dosáhnout stavu jednoty mysli, ale nedokážou dosáhnout jednoty těla neboli "těla jang" vědomí hledaného taoistickými adepty. Dosáhli jisté vysoké hodnoty osvícení mysli, ale nedosáhli celo-tělesného osvícení, známého v Číně jako nesmrtelnost.

V opozici k těmto mimo-tělesným mystikům jsou narcistní, sobecké typy, které milují jen svůj tělesný zjev. Tito lidé nemají žádný ohled na své hlubší duchovní já, které je tím, co nám umožňuje vidět mimo naše ego - a zahrnout druhé jako část stejného pole kolektivního lidského vědomí.

 

 

 

Vnější přijetí kontra vnitřní přijetí, VNĚJŠÍ ÚSMĚV KONTRA VNITŘNÍ ÚSMĚV

Nechci naznačovat, že vnější přijetí nebo metoda vnějšího úsměvu nejsou užitečné. Abyste milovali jiné opravdově, musíte je nejprve přijmout, jací jsou. Jinak jen milujete svou projekci sebe samých jako jejich ochránce. Vnější přijetí jistě může být neobyčejně prospěšným postupem pro většinu lidí, a může je nakonec přivést k vnitřnímu přijetí sebe.

Hovořili jsme tady o dvou přístupech, vnitřním a vnějším přístupu naší psychiky. Oboje dveře potřebují být případně otevřené, ale vnitřní vchod je nejkritičtější. Nebezpečí zde pochází z iluze otevření jenom vnějších dveří a domněnky, že to stačí. Bezpodmínečné přijetí lidí a vnějších události by se nemělo stát slepým přijetím.

Tento druh otevřeného přijetí vnějšího povrchu lidí a události může někdy vést k nebezpečnému potlačení potřebných vnitřních sil rozlišování. Vnější přijetí se ve skutečnosti nezabývá těžkými vrstvami nevědomí zaměřeného na tělo, které čekají na dovršení.

Jednoduše poukazuji na to, že postup vnitřního úsměvu bezpodmínečného sebe-přijetí sejme masku problému sebe-zamítnutí a tělesného zamítnutí ve svém jádru. Je to nejpřímější a nejefektivnější metoda na získání vnitřní pravdy a zážitku vnitřního míru, kterou jsem objevil.

Jaký je klíčový rozdíl mezi vnitřním úsměvem a běžným vnějším úsměvem? Běžný vnější úsměv má "objektem" někoho nebo něco, na koho (co) se usmíváte. Vnitřní úsměv je nakonec "bez určitého cíle". Možná, že můžete dočasně začínat usmíváním se na nějaký aspekt své biologie, ale rychle dojdete k energii nebo k duchu za fyzickým objektem. Jakmile kontaktujete svoje centrum duchovní gravitace, vnitřní úsměv vyzařuje zpátky vrstvami vašeho energetického těla a vaší biologie a případně ven do světa.

Nakonec se stanete usmívající se zářící lampou, svítící ven z otevřeného prostoru uvnitř vás samých, do niter (to jest "subjektů") všech objektů na světě. Zakončíte usmíváním se ze svého nitra do všech ostatních niter (niter všeho). Oviňte svou mysl kolem jednoty. Když se dostanete do řízené meditace, budete tomu lépe rozumět.

 

Michael Winn praktikuje vnější úsměv. Jeho opice (ano, je živá) a jeho mysl se upřímně usmívá, ale to je úsměv vytvořený na požádání. Fotografie je pořízená na "Azure Truth" posvátné taoistické hoře v Sichuan v Číně. Kaligrafie na tričku: "Tao".

 

 

Vnímavý jinový úsměv, projektivní jangový úsměv

V postupu vnitřního úsměvu musí člověk nejprve přijmout vnitřní vrstvy sebe. To je jinová fáze praxe, znamenající že k sobě přistoupíte s jemným, otevřeným, vnímavým a pečujícím postojem. Tato fáze vyžaduje přijímání hlavních biologických opor, energetických kanálů a vedoucí inteligence neboli tělesných duchů (ťing šen). Jakmile je začnete integrovat, vnitřní srdce se otvírá a může začít jangové fáze cvičení. Člověk se usmívá z prostoru vnitřního sebe-přijetí a rozšíří tento prostor do vnějšího světa.

Soustředění na jangovou fázi opět není v přijímání pomíjející zevní reality, ale v přijímání své vnitřní esence. Praktikujeme usmívání se do duše věcí, která zahrnuje duši "dalších" lidí a věcí. Během jinové a jangové fáze pracujeme s niternou energií duše. Jinová a jangová fáze vnitřního úsměvu vyvolává vlnu úsměvu jüan čchi, neboli původní energie. Jüan čchi je subtilní energie, doslova subtilní dech našeho jüan šen, neboli původního ducha.

Dovolte mi vyjasnit teorii jin-jang. Myšlenkou je, že existuje nekonečné množství polarit kolem jediného centrálního neutrálního pólu. Tato centrální osa se jednoduše nazývá původ (zdroj). V lidském těle to je tzv. „čchung maj (chong mai)" neboli hlavní kanál. Kolem našeho osobního hlavního kanálu je obrovské množství fyzických, sexuálních, emočních, duševních, environmentálních, dědičných, astrologických a duševních vrstev napětí. Tyto polarity můžete rozhodně označit, jak chcete, nazývat je tělem proti mysli, atd.

Vnitřní úsměv jemně shromažďuje vaše osobní polarity do vnitřního srdce v hlavním kanálu, kde se pozitivní a záporné toky čchi navzájem neutralizují. Stačí to jenom vystihnout, a za nějakou dobu se dostaneme do skutečného jádra. Ale vše záleží na tom, že váš vnitřní úsměv se ubírá hlouběji do centra vaší bytosti. Z tohoto centra můžete samovolně vyrovnávat a harmonizovat polární síly, které expandují z jádra bytosti do následných vrstev bytí – vašeho těla, osobnosti, myšlenek, citů, duchovního porozumění, světských tužeb.

 

 

Původní duch a dýchání jako naše znovuzrozené vnitřní dítě

Toto centrum je vaše neomezené "bytostné" já. Všechny vrstvy kolem tohoto jádra jsou subtilní těla a vrstvy fyzického těla. Tyto vrstvy, subtilní a fyzické, jsou podmíněné "stávajícím" já. Jakmile uchopíte všechny polární podmíněné aspekty tančící a usmívající se kolem "záchranného" pólu v centru, poplyne váš život snadno. Některé ze vzorců předurčení zmizí; další zůstanou, ale naleznete se v rovnováze s něčím jiným.

Primárním cílem taoistické vnitřní alchymie je kultivovat naše jϋan čchi, náš původní dech. Původní dech se projevuje jako přítomnost našeho nevázaného, vnitřního já. Živíme svůj původní dech, aby nám pomohl doslovně znovuzrodit naše "nesmrtelné dítě", neboli původního ducha, zatímco ještě žijeme ve svém těle.

Nejlepší příklad tohoto původní ducha (jϋan šen) je vidět v nevinných usmívajících se tvářích malých dětí, které ještě nezískaly osobnost nebo nerozvinuly obtížné dědičné vlastnosti. V dětech je ego ještě nerozvinuté, a tak je původní duch mnohem nedotčenější a svítí očima a usmívajícími se tvářemi malých dětí.

 

Dívejte se na tyto snímky a pocítíte čistotu původního ducha usmívajícího se prostřednictvím každého dítěte. Váš vlastní vnitřní srdeční duch se bude usmívat, zapamatuje si přímočarost (upřímnost) dětského vnímání a srdeční přítomnost před přijetím ega.

Studie potvrdily, že děti mají vrozenou schopnost úsměvu. Úsměv není získaný nebo naučený po narození od rodičů; spíše samovolně svítí skrz. Každé dítě začíná svůj život jako autentické nebo originální já a musí se naučit střežit svou původní čchi při žití uprostřed náročných vlivů světa. Vnitřní úsměv je způsob, jak obnovit naši přirozenou schopnost úsměvu a znovu se naučit "promlouvat" tímto tichým jazykem duše.

Když se díváme na usmívající se dospělé, nezískáme stejný pocit čistoty, dokonce i když je úsměv autentický. To proto, že dospělí získali mnoho vrstev osobnosti a fyzického napětí, které buď vyprázdnily, nebo potlačily jejich původní dech (jϋan čchi).

Prohledal jsem na internetu stovky snímků usmívajících se dospělých a pokoušel se najít čistotu podobnou dětskému úsměvu. Nejblíže tomu byli nějací velmi staří lidé, kteří zřejmě oslabili své staré modely ega, dovolující jejich vnitřnímu dítěti začít se opět usmívat.

Všechny snímky byly zveřejněny na internetu na "baby pics".

 

Usmívající se čínská soška "dlouhého života", s oteklým třetím okem z hluboké meditace o tao. Proč se vždy usmívá? Drží v rukou své vnitřní neboli "nesmrtelné dítě", doporučující, že mudrc úspěšně kultivující svůj původní dech (čchi), tím podpoří svého původního ducha (šen) k znovuzrození původní substance (ťing). Moudrost usmívajícího mudrce a vitalita usmívajícího se dítěte jsou tak sloučeny v jedno. Označení Lao-c´ může být také přeloženo jako "starověké dítě".

Současná keramika, Winnova sbírka v Dao Mountain.

 

Ego definuji jako fragmentovaného tělesného ducha bojujícího se světem o sílu, postupně rozptylující nebo potlačující s dospíváním svůj zdroj energie. Když původní duch pocítí, že nemůže už déle fungovat ve fyzickém světě, odchází a tělo "umírá". Smrt znamená, že tým tělesných duchů (srdce, játra, slezina, plíce a ledviny), nemůže déle fungovat bez původního ducha vdechujícího do nich čchi.

Vnitřní úsměv je založen na taoistickém předpokladu, že naše usmívající se vnitřní vědomí vytváří veškerý vnější svět vnímání, a nikoli naopak. Toto je hlavní rozdíl se západní materialistickou vědou, která předpokládá, že vědomí povstává z těla (hmoty). Tento názor míjí věda závislá na povrchní fyzické úrovni, manipulující s povrchem věcí bez uvědomování si působení subtilních energetických zákonitostí, které udržují věci na místě.

Taoisté na to nahlížejí tak, že vnitřní pole čchi předchází vědomí, a tvoří všechny materiální a tělesné formy, stejně jako naši duševní strukturu. Jestliže jste sám přesvědčeným materialistou, pak praxe vnitřního úsměvu je výborným způsobem, jak prozkoumat pole čchi a kriticky vyhodnotit nebo otestovat tuto omezenou víru.

Tyto dva názory nejsou úplně neslučitelné, od začátku také Číňané uvažují o čchi jako o hmotě, ačkoli o mnohem subtilnější formě hmoty-energie, než vědecké přístroje mohou změřit. Věda změřila efekty čchi v četných studiích, ale efekty nejsou samotnou čchi. Jestliže tyto teorie nebo nálepky pro vás nejsou, pak je vynechejte a jděte se věnovat přímo praxi. Co se počítá, jsou výsledky, ne zda souhlasíte s teorií nebo nikoli.

 

 

Proces rozpouštění čchi čistí mysl a emoce

Tento proces přijetí všech vnitřních vrstev sebe je někdy označován jako rozpouštění. Rozpouštění je alchymistický termín. Laboratorní alchymista nejprve rozpustí nečistoty v substanci, aby extrahoval (vytáhl) původní čirou esenci. Vnitřní alchymista, zde adept praxe vnitřního úsměvu, účinně rozpustí nečistoty a vrstvy odporu uvnitř svého vlastního těla a mysli tak, že se může projevit jejich pravá duševní esence.

Tento rozpouštěcí proces je energetický nej-kung (neigong) – meditace, dovednost, která rozpouští hranice uvnitř těla. Zahrneme ji jako součást Základů čchi kungu 1 (také známou jako "Základy Tao"), protože je to nejlepší metoda na rychlé zažití, jak čchi souvisí s oběma konci kontinua tělo-mysl, pevnou částí masitou a emocionální a vzdušnou částí myšlení.

Vnitřní úsměv kombinuje rozpouštění energie čchi s psychologickým sebepřijetím. Sebepřijetí pracuje na duchovní úrovni uvědomění, které ovládá tok čchi. Rozpouští staré modely inteligence, která formuje naše tělesné vnitřní pole čchi, ale které by se mohlo stát fixovaným a tak dysfunkčním.

Normálně neuvědomělé aspekty ega ovládají naše pole čchi a mohou nám způsobit velké utrpení nebo pocity životního zápasu. To proto, že tito tělesní duchové (šen) nebo "bio psychologické inteligence", použijeme-li modernější termín, nedovolí naší čchi téci samovolně. Jestliže se zabýváte tréninkem čchi-kungu bez rozvíjení psychologické stránky dovedností, jak to dělá hodně z těch, kteří se zabývají bojovým uměním, pak váš zážitek pole čchi bude omezený na fyzickou sílu. Například můžete vycvičit svou čchi na vyšší fyzickou úroveň, přece však budete emočně a duchovně velmi nezralí.

Čchi může být vnímána jen jako zdroj fyzické síly nebo ovládání. To nastává, když někdo má zevní trénink čchi kungu, známý jako waj-tan (waidan), znamenající "vnější elixír", obvykle součást bojových umění, pouze jako program zaměřený na bojové použití. Ekvivalentní vnitřní trénink je nej-tan (neidan), znamenající "vnitřní elixír" nebo "vnitřní medicína". Vím o učitelích bojových umění, kteří varovali své studenty, aby se drželi dál od vnitřních vývojových schopností čchi, pro nebezpečí, že rozpoutají skryté síly mysli. Domnívají se, že je bezpečnější nasměrovat čchi úderem, než myslí.

Věřím, že pravda je opačná – že je daleko nebezpečnější rozvinout schopnosti vnějšího (waj-tan) čchi-kungu bez doprovázejících psychologických a duchovních schopností vnitřní alchymie (nej-tan). Proč dávat silné, nevědomé, neovládané dělo na palubu? Lepší je poznat, kdo ho skutečně pod palubou ovládá.

Bojovník, který nezná sebe sama je psychologicky a duchovně nebezpečný, nejen pro druhé, ale také sám pro sebe.  Vnitřní úsměv je bezpečná a osvědčená metoda udržující rozpouštění čchi a postup osvobozující mysl zaměřením na srdce. 

 

 

 

Kontakt

Jaroslav Holeček jaroslav.holecek@seznam.cz