1. Vnitřní vize

Huang-t'ing ching je v podstatě věnován vnitřnímu zření. Tento druh „vize“ nemůže být chápán v západních pojmech jako nějaká forma intelektuální či morální introspekce, ale musí být chápán velmi konkrétním způsobem. Člověk se musí naučit vidět formu a funkci vnitřností a vnitřních tělesných orgánů, stejně jako duchů, kteří obývají tělo. Toto zření je upevní a svolá. Jak říká jeden text: „Pokud člověk medituje na osmnáct tisíc duchů těla, tak ho neopustí, a jakmile jsou takto upevněni, pošle Nebe osmnáct tisíc dalších duchů, kteří se připojí k těm, kteří jsou již přítomni. Naplnění kompletními třiceti šesti tisíci bohů vezme tělo vzhůru na Nebesa.

Díky tomuto druhu meditace, kdy božské přenese a transformuje pozemskou úroveň, může člověk dosáhnout pozemského a božského naplnění lidské přirozenosti.

Vyšší metoda vyžádání si nesmrtelnosti pomocí vnitřní vize světelnou lampou Pána“ vysvětluje, že je nezbytné mít „tajemný (hsüan) svit světla, který se spontánně šíří pěti vnitřnostmi, aby se staly světlými, a tak aby se k nim vrátili tělesní duchové.

Nei-kuan nebo „vnitřní vize“ znamená vidět vnitřek těla. Vidění vnitřku těla také znamená, že člověk má světelné vnitřnosti a podle principu, že se podobnosti přitahují, že duchové jsou světlí (čínský termín je shen-ming, kde shen znamená „duch“ a ming znamená „světlo“).

O důležitosti popsaného svědčí, že existuje mnoho postupů, zabývajících se tím, aby vnitřní tělo svítilo, například užíváním magických bylin, které při polknutí rozsvítí břicho nebo absorpcí světelných principů, jako např. výpary hvězd. Taoisté proto přijímají jinovatku nebo rosu, které podle nich zjasňují zrak a konzumují bylinu, která ozařuje démony a poskytuje břichu světlo.

Stromy života v rájích nesou ovoce, které očišťuje vnitřnosti a voda života tekoucí pod nimi má stejnou kvalitu.

Adept může také využít magických zrcadel, díky nimž jsou vnitřnosti viditelné.

Tyto postupy jsou doplněny meditačními metodami. Jeden text například potvrzuje, že dechová cvičení způsobují, že duchové svítí. Jedno cvičení obsahuje vidění nefritové dívky na slunci, která nabízí adeptovi likér, který se šíří jako „červené světlo“ v jeho orgánech a poskytne vnitřnosti jako „zářivé jako nefrit“.[5]

Texty obvykle slibují světelnou vizi a pronikavý pohled jako některé z výhod meditačních technik. Čím jasnější jsou oči, tím více se rozsvítí; a obrácení tohoto pohledu dovnitř umožňuje člověku vidět vnitřnosti. Taoista se navíc musí stát svým zrcadlem. Obrací se k sobě, aby se viděl jako světelná a božská forma nebo jako tělo obývané bohy.

Zatímco vnitřní vidění je v taoismu obecně podporováno, zdá se to být celkem charakteristické pro Huang-t'ing ching. Předmluva k tomuto dílu tak dvojnásobně potvrzuje, že opakovaná recitace textu umožňuje takovéto vnitřní vidění.

Skutečnost, že recitace je v ní součástí postupu, která zajištuje vidění, je pravděpodobně proto, že tento text stručně připomíná jména a vzhled vnitřních orgánů a jejich imanentních duchů.

 


 

 

Kontakt

Jaroslav Holeček jaroslav.holecek@seznam.cz