6. kapitola - Vnitřní úsměv otázky a odpovědi

Tiché úsměvy vyzařují ze starých kamenných hlav Kambodžského chrámu Angkor Wat, starých 2000 let. Vypadá to, že asijští umělci se historicky více, než západní umělci, přidržovali pokojného vnitřního prostoru potřebného na rozkvetení vnitřního úsměvu. Taoistické duchovní technologie nabízejí pro západního člověka praktickou metodu na vstup do stavu vnitřního úsměvu míru a přijetí.

Otázka: Jak dlouho mám praktikovat vnitřní úsměv při jednom sezení?

Odpověď: Dělali jsme dlouhou řízenou meditaci téměř jednu hodinu (popsanou v předcházející kapitole). Věnovali jsme hodně času otevření nových cest vnitřní komunikace, se slovními upomínkami toho, co jsme dělali. V podstatě jsme přeprogramovali své energetické tělo, a to je zapotřebí udělat pomalu a důkladně. Je obtížné meditovat při čtení, a tak někteří lidé mohou chtít získat zvukovou verzi, aby mohli zavřít oči a být vedeni. Zvukový záznam postupu (anglicky).

Když praktikujete doma, nebude to vyžadovat mnoho času, pokud je cesta už otevřená a praxe je tichá. S postupem praxe se stává vnitřní komunikační proces usmívání snadnější a rychlejší.

Potřebný čas vyhrazený pro praxi v místě bez rozptylování se liší podle osoby. Neočekávejte, že pokryjete vše při každém cvičení. Často se trefíte hlouběji a můžete si zvolit zůstat s tím po celé sezení. Eventuálně se proces úsměvu stane niternějším a zaběhlým, a začnete praktikovat po celý den, dokonce při zaneprázdnění jinou činností.

Začínejte s 15 minutami a sledujte, jestli se praxe přirozeně prodlužuje. Musíte vyrovnávat čas mezi praxí v pohybu a v sedě. Usmívejte se dovnitř a ptejte se svého srdečního ducha, kolik praxe potřebuje. Učte se a věřte tomu, co vám říká srdce. Někdy budou na vyrovnání se uprostřed stresujícího dne postačovat dvě minuty rychlého vnitřního úsměvu.

Jindy bude třeba se věnovat tréninku mnohem déle.

Otázka: Jak může vnitřní úsměv pomoci (ženatým) párům majícím potíže?

Odpověď: Se svojí manželkou stále používáme vnitřní úsměv. Pokud se dostaneme na rozdílné pozice, a směřujeme k možným argumentům, máme dohodu, že jeden nás může zastavit dialog kazící se do disharmonie položením rukou na srdce a úsměvem. To je signál pro druhého, aby se uvolnil a usmíval, vyhledal své srdeční centrum, před pokračováním v dialogu.

Opět, vytváření vnitřního prostoru úsměvem automaticky zrcadlí sebe ven do vnějšího prostoru události nebo vztahu. A je to mnohem účinnější, než jiné metody, vyjednávání nějakého neutrálního vnějšího prostoru se dvěma rozhněvanými srdci proti sobě.

Totéž dělají prostředníci (mediátoři), a může to eventuálně fungovat při sporu nebo v byznysu, ale vnitřní úsměv je hlubší a rychlejší. Dokonce, i když používáte techniky vnějšího zprostředkování, vnitřní úsměv je urychlí.

Pokud máte problém dostat se do prostoru úsměvu se svým partnerem, možná potřebujete na doplnění více praxe čchi kungu, léčivé zvuky, nebo budete muset použít „těžké dělostřelectvo“ jako fúzi pěti elementů. To vás naučí jíst záporné emoce dříve na snídani, než k obědu.

Otázka: Co děláte, když se jenom cítíte při úsměvu znuděný, nic se neděje?

Nuda je stav bytí odpojeného od životní síly. Když se rodíte, umíráte, nebo jestli se nic neděje mezi tím, není to nudné, pokud jste plně přítomni. Životní síla je stejně přítomná pro všechny tyto události.

Zpřítomnění životní síly naprosto přemění nudu, protože to opravdu znamená pro vás všechno, všichni vaši vnitřní duchové a všechny energetické kanály a celé vaše kolektivní bytí je dar a přichází do jednoho okamžiku kolektivního zaměření. To je to, co znamená "přítomná chvíle". Mnoho lidí mluví o bytí v přítomnosti, což je dobré. Ale podle mých zkušeností si mnozí neuvědomují reálné, jim dostupné vnitřní komunikační energetické stezky, které jsou jasně zmapovány v taoistické vnitřní alchymii.

Buďte přítomni u každé změny. Protože i když se zdá, že se zevně v těle nebo v životní situaci nic neděje, skutečnost je taková, že se rodíte každou chvíli. Tvorba se nezastaví jenom proto, že se cítíte znudění. Dokonce i schopnost "být znuděný" je vzrušující proces, který vyžaduje spolupráci celého pole čchi, což znamená celého vesmíru. A tak když se nudíte, právě si uvědomujete celý vesmír pracující pilně na udržení vaší iluze nudy. To znamená, že zbytek vesmíru není nudný, dokonce i když věříte, že jste otravní nebo že život je nezábavný.

Jakmile se můžete usmívat a přijímat v tom vzrušující úroveň tvorby existující ve vašem vnitřním životě, nemůžete pociťovat nudu. Může vám pomoci nejprve cvičit nějaké pohyby čchi kungu na rozproudění krve a čchi, které mohou stagnovat. Nuda je druhem strnulosti, a tak s ní můžete skoncovat jakýmkoli prostředky, které máte k dispozici. Když cvičíte později úsměv, s úsměvem se zeptejte svého srdce, abyste uviděli, na čem se zakládá vaše nuda, abyste to mohli přijmout.

Nebo se jenom usmívejte na své tělesné inteligence, speciálně na ty, které se nudí, dokud se skutečně nerozechvějí úsměvem nahrazujícím ignorování. Takže nuda je formou odporu. Mnoho odporu se vytváří nadměrným zaměřením se na vnější život a ignorováním svého vnitřního života. Chcete přijmout svůj odpor, usmívat se na život v hlubší úrovni, za ním nebo skrytý uvnitř.

Otázka: Dlouho jsem zápolil s nudou a depresí. Musím se snažit o průlom ještě více?

Ještě jednou – nebojujte s nudou, tuto hru vyhraje a zavleče vás do pasti, kde je uvězněná. Jenom se uvolněte a bděle se usmívejte, dokud se neotevře další úroveň. Buďte trpěliví. Vnitřní úsměv může otevřít všechny vnitřní dveře. Když se otevřou, nepociťujete boj, necítíte, že jste mimo život a že jste potlačili svou tvořivost.

Jenom děkujete za vynesení nahoru a řeknete: "OK, je to proud, v tuto chvíli se událo toto, může to vypadat dobře, může to vypadat špatně nebo nudně, ale toto je stálý tok života." Úsměv je vždycky naprosto neutrální, poslouží, ale nezamotá vás. Má hodné, vřelé srdce v pozadí, ale nelpí a jistě není závislé na čemkoli nebo na komkoli.

Usmívající se vlna přijetí povstává ze zdroje uvnitř vás samých. Někdy pomáhá si během úsměvu procházejícím nějakým energetickým blokem říci: "přijímám tě, nemám žádné otázky, žádný soud". To je zvláště užitečné, když jste tak deprimovaní, že v sobě skutečně necítíte žádné usmívání.

Někdy musíte přijmout dokonce hlubší postup do stažení a temnoty. Nebojujte s tím, jenom sleduje to neutrální k jeho maximálně jinovému stavu. Když narazíte na dno, expandujete přirozeně zpátky do světla. Ale skutečný vtip je v tom, že obejmete proces neutrálního bodu, vnitřní srdce, které není ani světlé ani tmavé.

Rada, kterou dávám na nudu, se může aplikovat i na jiné chronické emoční stavy, hněv, žárlivost, strach atd. Vespod všech těchto stavů pocitu oddělení je harmonická úroveň vnitřní bytosti, čekající na přijetí vaším záměrem úsměvu. Potom se tmavé mraky mezi nimi rozpustí a pociťujete opět vnitřní sluneční svit.

Poté pocítíte, že se usmíváte se z vnitřku navenek, přirozeným a pravdivým já. Když se usmíváte zvenčí - stále jste ještě ve stavu oddělení. Ale to je to, co tady lidé nazývají normální realitou.  Vyrůstají s tím, žijící ochromený život. Zvyknou si na to a ve skutečnosti to obhajují. Někdy to brání útočením na někoho, kdo nechce nakupovat jejich realitu. Nejlepší způsob jak to ztlumit? Vnitřní úsměv. Mistr vnitřního úsměvu nemá žádné nepřátele.

Otázka: Jaký je rozdíl mezi vnitřním úsměvem jako rozpouštěcí technikou "voda a oheň" a rozpouštěcí metodou Tao pouze-voda?

Metoda pouze-voda může být stručně popsána jako "led rozpouštěný na vodu, voda na páru". Tento princip se aplikuje na čchi vtékající do lidského těla a psychiky. To je naprosto legitimní metoda rozpouštění. Pracuje na základě principu expanze a stažení, především na progresivním opuštění tělesné hustoty a expanzi do stavu vypařování (čchi).

Ale metoda pouze-voda výslovně neaktivuje vnitřního srdečního ducha (který má ohnivou, nebo přinejmenším teplou přirozenost) a nepřímo vyvolává jüan-šen, původního ducha, jak zdroj, který nakonec rozpustí všechnu falešnou jinovou nebo jangovou čchi uváznutou v těle. Takže podle mne, metoda pouze-voda nepronikne tak hluboko do psychiky, jako otevření usmívajícího se vnitřního srdce. Proto jsem se letech testování vody vrátil k vnitřnímu úsměvu.

Objevil jsem pro sebe, že srdeční kvalita bezvýhradného přijetí vyvolaného vnitřním úsměvem, chybí v procesu založeném na čistém rozpouštění čchi. Duch (šen) ovládá kvalitu energie (čchi).  Můžete mít mnoho rozpuštěné energie, a přece však postrádat srdce. To je rozdíl mezi bojovým a duchovním čchi-kungem. Duchovní čchi-kung se někdy nazývá šenkung (shengong) nebo "dovednost s duchem". Vnitřní úsměv je skutečně forma šenkungu. Prozkoumává vztah mezi čchi a šen. Šen utváří pociťování kvality čchi.

Pojetí rozpouštění pouze-voda nepoužívá teorii taoistických pěti elementů nebo otevření komunikace s pěti vitálními orgánovými duchy. Primárně používá taoistickou teorii jin-jang, ale dokonce nepoužívá mikrokosmickou oběžnou dráhu nebo další specifické energetické kanály v těle, jako je osm mimořádných cév, používaných při fúzi pěti elementů podle Oblaka. V přístupu pouze-voda je vše v těle jednoduše masa ledu, nebo vodního plynu.

Teorie jin jang a pěti elementů neboli teorie pěti fází byly dvě paralelní školy raného čínského myšlení. Integrovala je Tsou Yen-ova *) škola přirozeného kosmologického myšlení asi 350 př.n.l. Během dynastie Chan (asi 200 př.n.l.) se teorie jin-jang a teorie pěti fází spojily a vytvořily současný čínský kalendář.

Metoda pouze-voda může pocházet ze starobylé školy jin-jang, která neměla pěti fázovou teorii nebo teorii tělesných kanálů. Nadšenci pro pouze-voda někdy tvrdí, že jejich přístup je původní, a tak jediná pravdivá taoistická metoda, založená na slovech Lao-c´-eho o síle vody a měkkosti překonávající tvrdé. Ale existuje dost důkazů, že toto tvrzení je historicky nesprávné. Vnitřní alchymie, prastarý kořen celé taoistické praxe, vždy vyhledává vyrovnávající rovnováhu vody a ohně, jinu a jangu.

Taoismus je známý jako cesta proudící vody, a uctívá vodní prvek jako první mezi pěti elementy. Jeho rané legendy jsou často nakloněné ženám, zaměřené na funkci tao jako rodícího lůna. To je jin-jang teorie, ne jang-jin; důraz je vždy nejprve na uctívání ženského - jin, protože žijeme ve fyzickém těle, které je považováno za jin. Ale "nejprve-voda" neznamená "pouze-voda". Kultivace jangu a vnitřního ohně je stejně důležitá.

Zjišťuji, že rozpouštěcí metoda pouze-voda funguje nejlépe u typu nadměrného ohně (osobnost typu A) a pro zabývající se bojovým uměním, kteří obvykle potřebují mnoho vody na vyvážení svého "Marsu" nebo pro ohnivé bojovníky, kteří mají tendenci ovládat druhé lidi. Může to být v počátku užitečné pro ty, kteří potřebují zvolnit, což je velké procento americké populace. Ale můžete získat stejné nebo lepší výsledky s praxí vnitřního úsměvu rozpouštějící jinové tělo.

Pouze-voda je obecně pomalejší než metoda voda a oheň používající srdeční oheň. Je obzvláště efektivní spojit vnitřní úsměv s mikrokosmickou oběžnou dráhou a s fúzí pěti elementů na rozpuštění hlubokých niterných emočních problémů. Vnitřní úsměv na začátku používá primárně velmi jinový oheň, měkký a vlhký a vyživující, a postupně přidává více jangový oheň a rozšíření podle potřeby. Další techniky a kanály použité ve vnitřní alchymii vám umožní větší preciznost v léčení nebo v řízení svého aktivního života.

*) Cou Jen (Zou Yan, asi 305 – 240 př.n.l.)

Zmiňuje se Lao-c´ v Tao-te-ťingu o vnitřním úsměvu?

Pokud vím, tak vnitřní úsměv není v Tao-te-ťingu zmiňován. Ale jestliže máte výcvik v taoistické meditaci, je snadné pochopit spíše podobenství z Lao-c´-eho jako praktickou nauku, než jako mystickou poezii nebo intelektuální filozofii. Učenec Harold Roth ukázal přesvědčivě ve své knize Původní Tao (Original Tao), že Lao-c´-ův Tao-te-ťing je spíše meditační příručkou. Je pravděpodobně moudrostí sesbíranou za staletí meditační tradice. Prokázal to poukazem na mnoho stejných frází a učení existujících v starším textu známém jako Nei Yeh, Písmo vnitřního tréninku. *)

Tao-te-ťing, napsaná pravděpodobně Lao-c´-em asi 400 př.n.l. říká, že Tao je obrovské, je rozsáhlé, jelikož pokrývá všechny vesmíry, ale zároveň je malé, menší než nejmenší věc, a není soudcem žádného z 10000 tvorů. "Můžeš žít bez soudu?" ptá se. Žití bez posuzování je to, co vyjadřuje vnitřní úsměv: celkové přijetí osudu vnitřním tělem, který vyvstává v každém okamžiku.

Lidé se snaží dělat to a tohle a Tao jen pokračuje ve vyrovnávání. Tao nikdy nemůže být vyhozeno ze sedla v centru lidství, protože Tao je souhrnem pole čchi, Tao je původem Nebe a Země. Lao-c´ popisuje pohyb životní síly a celkové, bezpodmínečné otevření se Tao všemu ve stvoření.

Výzva směřovaná taoistickému adeptovi je niternost, která je zásadně, celkově otevřená životu uvnitř svého energetického těla. Vnitřní úsměv je nejjednodušší taoistická metoda, jak to udělat. Vnitřní úsměv napodobuje Lao-c´-ův princip celkového přijetí naší obrovské kosmické úrovně až k naší nejmenší buněčné úrovni.

Jestliže prohlížíte všechny čínské sochy, které stylizují charakter Lao-c´ jednoduše známý jako "dlouhý život", s boulí na čele (oteklé třetí oko) a nesoucí tykev ve tvaru osmičky naplněnou původním elixírem skutečného jinu a skutečného jangu – uvidíte, že všechny mají na tvářích báječný úsměv.

Úsměv napovídá – nejsem znepokojen smrtí a světskými problémy, protože jsem uchopil tajemství Tao. (Podívejte se na obrázek Lao-c´-eho jedoucího na dobytčeti v 2. kapitole.) Takže tichý, extatický vnitřní úsměv je rozhodně výrazně přítomen ve starověké taoistické tradici, dokonce i když není pojmenován slovy.

*) Poznámka překladatele. Nejspíše zde autor myslí text Nej-jie (Neiye), v překladu Vnitřní práce, Vnitřní kultivace, nejstarší dochovaný text věnovaný praktikám vnitřního přetavování (nej-lien), taoistické individuální kultivace. Je součástí filozofického díla Kuan-c´a odhaduje se, že vznikl mezi lety 350-300 př.n.l.…. (Vladimír Ando: Malá encyklopedie taoismu, Libri, Praha 2010).