Guan

GUAN (kuan) – vnímavost, pozorování. Čínský znak pro guan se skládá ze dvou částí, které označují „volavku“ a „vnímání“. Vidíme tedy symbol volavky pozorující stěží postřehnutelné nebo neviditelné. Guan se nejčastěji spojuje s pozdní středověkou meditační metodou vnitřní pozornosti (neiguan – nej-kuan), která byla podle všeho ovlivněna buddhistickou meditací vhledu. Ale „vnímavost“ obecně zahrnuje mnoho, pokud ne většinu taoistických praktik, zejména ty, které pokládají za ústřední zaměřování se do nitra. Taoisté v zásadě kultivují pozornost a uvědomění v téměř každé aktivitě, ať světské nebo duchovní. Zahrnuje to pozornost v myšlení, mluvení a v jednání. Obsahuje i nauku o stravování, meditaci, obřadech atd. Toto pozorování je vše-pronikajícím existenciálním přístupem. Může se aplikovat na pití, jídlo, spánek a vše mezi tím. Zahrnuje také péči o sebe a o druhé.

Vzhledem ke specifické taoistické praxi, introspekce v základu pozorování zejména souvisí s meditací. Společně s rituály zůstává meditace jednou z primárních forem taoistické praxe. Taoistické často odkazují na meditaci jako na „tichou praxi“ (jinggong - ťing-kung) a chápou ji ve vztahu ke kultivaci vrozené povahy.