J
jang-čchiao-maj (yangqiaomai) - jangová dráha nohy
jang-wej-maj (yangweimai) - jangová pojivová dráha
jang-šen – (yangshen), čín. dosl.: "živení ducha”; taoist. praktika k dosažení nesmrtelnosti. Spočívá v tom, že se meditací brání božstvům, která obývají vnitřek těla, opustit tělo (škola očisty vnitřních božstev).
Lexikon východní moudrosti
jen-čchi – (yanqi), čín., dosl.: ,,polykat čchi”; taoistické dechové cvičení. Čchi, jež je přitom polykána, je vnitřní čchi (nej-čchi), která následuje vnější čchi (waj-čchi) v proudu vydechování ze spodního rumělkového pole (tan-tchien) do jícnu. Avšak vnitřní čchi nesmí ucházet, neboť jinak by se bylo třeba obávat zdravotních potíží. Proto cvičící, když vnější čchi opustí jícen, zavírá rychle ústa, "tluče na nebeské bubny" (tchien-ku) a polyká vnitřní čchi spolu se slinami (juťiang). Vede ji pak zpět až do moře čchi (čchi-chaj). Po trojím polknutí čchi je čchi-chaj naplněno.
jin-čchiao-maj (yinqiaomai) - jinová dráha nohy
jin a jang - (yin-yang), dvě polární síly, které svým střídáním a vzájemným působením daly vzniknout celému vesmíru. Smísením jin a jangu vzniká pět prvků (wu-sing), ty jsou základem pro vznik "deseti tisíce věcí" (wan-wu).
jin-wej-maj (yinweimai) - jinová pojivová dráha
ju - déšť
jüan čchi (yuanqi) - dosl. "pračchi", prapůvodní energie, v níž jsou jin a jang ještě těsně spjaty a jež vytváří celý vesmír. "Když ještě čchi nebyla rozdělena, aby přijala tvar, byla smotána do uzle a podobala se vajíčku. Tvořila dokonalou jednotu...Stoupala, když ještě byla čistá vzhůru a vytvořila nebesa. Klesala, když byla už zakalená a stala se zemí" (Jün-ťi-čchi-čchien). Koncepce jüan-čchi je významná také v tradičním čínském lékařství. Je podle něj uschována v oblasti ledvin, v "bráně osudu" (ming-men), jako prenatální čchi, z níž se člověk rodí. Během života je potom stále doplňována tzv. postnatální čchi, která vzniká mícháním esence trávené potravy s čchi vdechovanou zvenčí plícemi. Čchi se shromažďuje v dolním tan-tchien (spodním rumělkovém poli), resp. v moři čchi (čchi-chaj). Sleduje dráhu meridiánu trojitého zářiče (ohřívače) a protéká všemi částmi těla. To umožňuje činnost pěti hlavních orgánů (wu-cang) a šesti nádrží (liou-fu). Jestliže se podaří jüan-čchi přijmout z kosmu a v sobě ji posilovat, může člověk podstatně prodloužit délku svého života.
jü-ťiang (yujiang) – „nefritová tekutina“; označení pro sliny, které hrají velkou roli v taoistických zdravotních cvičeních. Musejí zůstávat pečlivě chráněny v těle, neboť jejich ztráta, např. vyplivnutím, může mít za následek nebezpečný úbytek životní síly. Proto taoisté praktikují polykání slin (tchun-tchuo), jež doprovází ponejvíce dechová cvičení: nashromážděné sliny jsou polykány po malých dávkách. Sliny pak stoupají do mozku, aby ho vyživily, a klesají dolů do pěti vnitřních orgánů (wu-cang), aby je svlažily. Tento proces se nazývá v taoistické terminologii embryonální vyživování (tchaj-š´). Polykání slin může zahnat tři červy (san-čchung), posiluje zuby a vlasy a způsobuje odolnost vůči nemocem.
Polykání slin, jež podle taoistického pojetí se tvoří ve dvou kanálcích pod jazykem, se cvičí nejlépe časně zrána. Zaujme se sedící poloha, zavřou se oči, zapudí všechny rušivé myšlenky, zaklape se 27 krát zuby (kchou-čch´), až jsou ústa naplněna slinami. Nato se slinami opláchnou zuby. Nakonec se polknou, přičemž jsou posílány silou myšlenek do mozku a odtamtud do moře čchi (čchi-chaj). Tak jsou živeny san-juan.
Vedle popsaného způsobu polykání slin má ju-ťiang ještě smysl ve vnitřní alchymii (nej-tan). V ní je „nefritová tekutina” chápána jako produkt transformace čchi ledvin, jenž vzniká až v určitém stadiu pokroku ve cvičení; je polykána spodního tan-tchienu k posílení jeho čchi pro další transformaci.
Lexikon východní moudrosti