Můj tinnitus

Pokud sedím v tiché místnosti a soustředím se na poslouchání, pak uslyším slabý zvonící zvuk a připomenu si stav, který je do určité míry stále přítomný – tinnitus. Jsou také období trvající tak den, když se tinnitus vrátí na znatelnější úroveň a uslyším ho přes běžné každodenní zvuky, ale takové události jsou vzácné a většinu života ho nezaznamenávám. To je v přímém kontrastu se způsobem, jak jsem to vnímal původně.

Můj tinnitus přišel náhle na jaře roku 2006, bylo mi 46 let. Byl hlavně v levém uchu a bylo to jakoby syčení vzduchu z netěsné trubky nebo jako stálý sykot, který získáte, když ladíte rádio mezi stanicemi. Někdy tyto zvuky zažijeme, když jsme unavení nebo máme nachlazení v hlavě, ale nevěnujeme tomu větší pozornost a obvykle to přestane, ale tehdy ne. Během dalších měsíců zvuk trochu přicházel a odcházel, až se to nakonec usadilo tak, že byl stále velmi silný.

Některé dny jsem ho mohl slyšet ve velmi tiché místnosti nebo když jsem ležel v noci na posteli – další dny jsem ho mohl slyšet přes většinu každodenních zvuků, jako při sledování televize nebo při řízení. Neexistoval žádný zřejmý vzorec pro dobré a špatné dny, žádný zřejmý spouštěč až na to, že vystavení se velmi hlasitým zvukům jako je „kopající“ pračka v provozu nebo sekání s benzínovou sekačkou – to mohlo změnit dobrý den okamžitě na špatný. Jakmile máme tinnitus, stáváme se velmi citlivými na hluk.

Navštívil jsem svého lékaře a dostal jsem diagnózu „tinnitus“. Lékař řekl, že mně může doporučit ke specialistovi, ale podle jeho zkušenosti to ve skutečnosti nemá cenu, že lepší bude, když si na to zvyknu. To bylo snadné říci. Na jednu stranu neohrožovalo to život, ale někdy toto hučení v uších přebarví celý svět na mizernou šedou a může spustit ponuré emocionální reakce jako deprese a úzkost. Ti, co s vámi žijí vás mohou v té době vidět jako vznětlivé, náladové a stažené do sebe. Podle západní medicíny neexistuje doposud žádný lék a nejlepší, co může trpící udělat, je smířit se s tím, nebo maskovat dalšími méně rozčilujícími zvuky.

Můj tinnitus se zhoršil během léta a zimy v roce 2006. Zvuk nebyl tak hlasitý, že bych nemohl slyšet nic jiného, ale byl znatelný přes většinu zvuků, se kterými jsem se během běžného dne setkával, a moje hlavní obava byla, že se to zhorší a budu se muset vzdát zaměstnání. Potom jsem měl kupodivu dobrý den, když jsem hučení v uších sotva slyšel a mohl jsem se domnívat, že se to zlepšuje. A pak to bylo zase zpět, zdánlivě silnější než dříve.

Západní medicína povrchně obviňuje vystavení se hluku. Doktor mi žertovně navrhoval, že jsem asi byl za mlada na mnoha rockových koncertech. To ale není pravda – vždycky jsem dbal varování, protože jsem si nechtěl způsobit v pozdějším životě tinnitus. Ha! Na mém vlastním případu jsem nemohl poukázat na žádnou zřejmou fyzickou příčinu. Připusťme, že máte tinnitus po vystavení se hlasitým zvukům, které dráždí, ale v mém případě, jak se zdá skutečná příčina leží jinde.

Ta věc s tinnitem se má tak, že má špatnou pověst a obecně se předpokládá, že je nevyléčitelný. Někdy na krátkou dobu zmizí, ale někdy ne. Někdy se usadí. Trvale. Doživotně.

V mém případě nebyla konvenční západní medicína schopna nabídnout mi nějakou naději na řešení, alespoň tak, jak jsem to sledoval u mého lékaře. Byl jsem přinucen prozkoumat pochybné metody alternativních léčení. Skeptici mně varovali, že je to ztráta času, že je mám jednoduše odmítnout a prostě si zvyknout na tinnitus ve svém životě. To nebylo příliš užitečné, jak dosvědčí každý, kdo trpí tinnitem. Vyzkoušíte cokoli, pokud se domníváte, že existuje dokonce i nepatrná možnost, že to pomůže. Po obsáhlém studiu toho, se nazývá alternativní medicína jsem se rozhodl vyzkoušet tradiční čínskou medicínu (TČM).

Použil jsem kombinaci akupunktury, meditace, čchi-kungu a tchaj-ťi. Nezajistilo mi to vyléčení přes noc, ale spíše postupné zlepšování během času. Aby bylo jasno, stále mám tinnitus. Rozdíl je v tom, že dnes se musím zastavit a poslouchat, aby ho zaznamenal. A to je pro mě téměř jako vyléčení.