Domnělý zloděj sekery

Jeden muž ztratil sekeru a podezíral syna svého souseda, že mu ji ukradl. Podezřelého proto bedlivě sledoval a shledával, že chůze onoho mladíka je chůzí zloděje sekery, že výraz jeho tváře je výrazem zloděje sekery a že hlas, kterým mluví, rovněž odpovídá hlasu zloděje sekery. Z toho, jak se chlapec pohyboval a jak se choval, nemohl muž vysoudit nic jiného, než že právě on je tím zlodějem.

Pak ale jednou kopal strouhu, a náhle tu svou sekeru zase našel. A když pak následujícího dne opět spatřil sousedova syna, už mu mladík ani pohyby ani chováním zloděje sekery nepřipomínal.