Livia Kohn

(úryvek z: Daoist Body Cultivation and Behavioral Kinesiology)

Nad a za medicínským viděním těla, které se zaměřuje na vnitřní orgány a na dvanáct párových meridiánů mentální a fyzické energie těla (emoce, smysly, kapaliny, chutě atd.), navrhuje taoistické vidění světa tři hlavní energetická centra a čtyři vedení neboli energetické linie. Ty vytvářejí vertikálně – horizontální síť, která je samotným kořenem lidské bytosti, vytvořeným když poprvé nebe a země poskytne osobě prvotní čchi.

Tři energetická centra se obvykle nazývají elixírová pole (tan-tchien). Jsou umístěna v hlavě, v solárním plexu a v podbřišku a uskladňují tři poklady: základní čchi, čchi a ducha. Odpovídají třem kosmickým úrovním – nebi, lidskosti a zemi, známé jsou také jako nebeský palác (čchien-kung), šarlatově červený palác (ťiang-kung) a zemský palác (kchun-kung). Odpovídají také sídlu tělesných bohů a mají více mytologických označení jako palác niwan (ni-wan kung), purpurový palác (c'-kung) a žlutý královský dvůr (chuang-tching).

Horní elixírové pole v hlavě je místem, odkud jsou přístupné nebeské energie nebo kterým (ve stádiu nesmrtelnosti) duchovní embryo prochází a stoupá nad svět. Prostřední pole je umístěno v solar plexu mezi bradavkami a také se nazývá dutina čchi (čchi-süe). Zadržování čchi v těle na její využití buď k běžné činnosti, nebo na kultivaci nesmrtelnosti, sehrává klíčovou úlohu zvláště v ženské praxi, posilující a povznášející životní energie. Spodní pole je obvykle umístěno asi 3 cm pod pupkem, ve středu břicha. Nazývá se také oceán čchi (čchi-chaj) a je to bod, ve kterém adepti nacházejí své těžiště, svou schopnost reprodukce a stability ve světě.

Tato tři energetická centra spojují čtyři hlavní energetická vedení neboli mimořádné cévy. Nejdůležitější je průrazná dráha (čchung-maj), která probíhá středem těla. Začíná v hrázi (perineu), v malém seskupení svalů umístěném mezi anusem a pohlavními orgány, prochází třemi elixírovými poli a končí v temenu, v bodu známém v čínské medicíně jako sto setkání (paj-chuej, GV-20) a v taoismu jako nebeský průchod (tchien-kuan). Propojuje ledviny a žaludek, stejně jako hlavní energetická centra a je považována za hlavní vedení prvotní čchi. Adepti ji používají na odesílání léčivého a duchovního záměru do hlubiny elixírových polí, tím otevírají svá centra a napojují se na původní vesmír.

Druhá důležitá energetická linie je pásová dráha (taj-maj). Obkružuje břicho několik palců pod pupíkem a spojuje oceánskou čchi s protější branou osudu (ming-man) vzadu v oblasti ledvin a propojuje vertikální meridiány a hlavní skladiště čchi. Další je koncepční dráha (žen-maj, jin) a řídící dráha (tu-maj, jang), které probíhají po přední a zadní straně těla od pánevního dna k hlavě. Mají výjimečnou důležitost na všech úrovních taoistické praxe, slouží k mísení čchi a krve a vedení čchi podél hlavních center těla.

Koncepční dráha začíná v „setkání jinu“ (chuej-jin), v perineu, prochází po přední části těla jeho středem a končí v ústech. Nositel a hlavní podporovatel jinové čchi podporuje uro-genitální oblast, zažívání a aspekty hrudníku společně s meridiánem sleziny, ovládá těhotenství a menstruaci. Oceán čchi v podbřišku je vlastně jedním z jeho bodů (CV-6), jako je pupík známý jako věž ducha (šen-čchüe) a střed hrudníku jako oceán klidu (ťing-chaj). Dva další body důležité v taoismu jsou centrální dvůr (čung-tching, CV-16), který odpovídá solárnímu plexu a tím i střednímu elixírovému poli a purpurovému paláci (CV-18) tj. srdci.

Řídící dráha začíná také na pánevním dnu, pokračuje po zadní částí těla, přes temeno a končí v ústech na horním rtu. Přepravuje a podporuje jangovou čchi a je na ní mnoho bodů, které ji připojují ke kanálům a vnitřním orgánům. Jejich 28 bodů zahrnuje také duchovnější body: bránu života (GV-4) na 2. a 3. bederním obratli, nadpřirozenou terasu (ling-tchaj, GV-10) na 6. hrudním obratli, stejně jako nefritový polštář (jü-čchen, GV-17) na zadní straně lebky.

Tyto dva meridiány se spojují v ústech tekutou „zásuvkou“ (čcheng-ťiang, CV-24) umístěnou na spodním rtu a proniká ret (jin-ťiao, GV-28) do rtu horního. Společně pokračují uvnitř zpátky k pánevnímu dnu a vytváří nepřetržitou složitou vnitřní smyčku (okruh). Nicméně spíše než k této cestě se adepti přiklánějí spíše k jejich aktivaci jako společného okruhu proudu čchi. Umístí jazyk na patro úst jako most mezi meridiány, poté hluboce vdechují do břicha, aby posílili a zvětšili svůj oceán čchi nebo spodní elixírové pole. Odtud vydechnou a představují si čchi tekoucí dolů do pánevního dna až do perinea.

Soustřeďují se na kostrč (GV-1), vdechují čchi nahoru po páteři procházející všemi různými body na řídící dráze. Ve velkém kladivu (ta-čuej, GV-15) pod krkem začnou vydechovat a přenášejí čchi dále nahoru po zadní straně lebky přes bod sta setkání (GV-20) přes čelo k nosním dírkám. Z tohoto místa znovu vdechují a představují si čchi protékající dolů po koncepčním kanálu přes oceán čchi do pánevního dna a takto otevírají cyklus čchi trupem, který je v taoistické praxi známý jako mikrokosmická oběžná dráha (siao čou-tchien).

Cílem taoistické praxe je aktivace tří energetických center a čtyř klíčových energetických drah na dosažení stavu energetické dokonalosti, kde prvotní čchi protéká volně tělem a dodává energii každého aspektu života. K dosažení tohoto stupně si nadmíru uvědomují osobní hospodaření s energií v sobě i v okolí (životním prostředí). Věnují velkou pozornost bydlení, spánkovému režimu, ošacení, jídlu a sociálním kontaktům a dbají na sebekontrolu, fyzickou činnost, léčivá cvičení, dýchání, meditaci, emocionální přeměnu a usilují o klasické ctnosti, jako je poctivost, moudrost a laskavost. Toto jejich úsilí celkově redukuje stres a posiluje nadledviny, které jsou v čínské a taoistické medicíně součástí ledvinového komplexu a tedy sídlem esenciální vitality (ťing). To vede k předcházení nemocem, nestrádání běžnými symptomy a znaky stárnutí, a nejen vytváření šťastnějšího a zdravějšího života, ale také přispění k zdravější a harmoničtější společnosti.

Přeložil: J.Holeček 2014